I v extrémních podmínkách na ní překypuje život. Přestože její vybudování vypadá na první pohled složitě, s trochou šikovnosti dosáhnete svého.
Terén vám prozradí, které místo je pro skalku nejvhodnější. Tam, kde se na pozemku neumíte zbavit nerovností, opěrných zídek či jiných bariér, tam obvykle vynikne nejlépe. Je důležité, aby byla provázána s okolím, přemosťovala výškové rozdíly v terénu a působila co nejpřirozeněji.
Největším přešlapem je navršit na rovině kopu skal. Tam pomohou pouze terénní úpravy, které investici prodraží. Stanovisko musí být slunečné, aniž by jej v průběhu dne zastiňovala okolní výsadba či výstavba. Ideální je natočení na východní či severní stranu s dopoledním sluncem.
Bez skal to nejde
Lomový kámen od prodejců, tuf ze zahradního centra či skály z nedalekého okolí? Volba je pouze na vás. Vždy však musíte myslet na to, jaký druh skalniček chcete pěstovat a jak budete s materiálem manipulovat. Zatímco při ukládání menších skal si vystačíte pouze s vlastními silami, u těch větších budete možná potřebovat mechanizaci. I na tu nejmenší skalku je však jeden kolečko kamenů příliš málo.
Chcete-li ušetřit, poohlédněte se po skalách ve svém okolí. Platí zásada, že různé druhy kamene není radno kombinovat a už na pohled zjistíte, že nejkrásnější jsou ty, na kterých se podepsaly povětrnostní podmínky a zub času. Ostře tesané hrany, praskliny a prohlubně jsou to, co hledáte.
Voda musí pryč
Žádná skalka se neobejde bez řádné drenáže. Ta odvede přebytečnou vodu a poskytne pevný základ skalám při osazování. Proto je třeba počítat s výkopem s 30-50 centimetrovou hloubkou. Ten bude kopírovat základnu budoucího díla.
Na dno patří říční štěrk nebo kamenivo, které lze zasypat hrubozrnným pískem. Vrchní vrstvou je zahradní zemina promíchaná s drobným kamenivem, ze kterého budete budovat vrchní část. Chystáte-li se pěstovat skalničky, které vyžadují vápenatý substrát, nezapomeňte na štědrou dávku staré vápenné omítky či sutin, které se budou postupně rozpouštět. Nevěšte hlavu, pokud při výkopu narazíte na staré základy, skálu či jiné překážky. Právě v tom je kouzlo skalky, že je dokáže zakrýt.
Kameny ukládejte jako cihly
Budování skalky na zhutněné drenáži je jako zdění. Začít je třeba největšími kusy a postupně se propracovávat k nejmenším. Zatímco velké stavební prvky budou tvořit plošiny, stěny a jiné souvislé celky, ty menší pomohou při tvarování.
Úzké a dlouhé skály mají lepší stabilitu při ukládání naležato, naopak, velké kusy je třeba umístit tak, aby se vlivem srážek nemohly posouvat. Při postupném vytváření plošin, štěrbin pro výsadbu a srázů lze dotvořit detaily menšími kousky skal. Vždy by ovšem skalka měla působit jako kamenný celek a ne jako skupina jednotlivých skal.
Rozhodnete-li se pro skalku větších rozměrů, nezapomeňte ani na chodníčky, které vám zjednoduší údržbu a péči o výsadbu. Všimli jste si v přírodě, jak se cestičky na skalách klikatí, aby byly bezpečné? Právě takové byste si měli vytvořit i vy. Roviny vyložené plochači obsypané sutinami působí esteticky, obzvlášť pokud do nich zakomponujete výsadbu odolných rostlin.
Kolik porostu?
Jak velká skalka bude, závisí na tom, kolik porostu na ni chcete vysadit. Aby nebyla přeplněná, ale ani prázdná, přibližně polovina by měla být volnou skálou. Nečekejte, že správný tvar jí dá porost. Již holé kameny musí v sobě skrývat kus estetiky. Tvar vysázené skalky se později mění už jen těžko.
Při ukládání myslete na to, že rostliny budou potřebovat při osazování lůžko, ve kterém bude kromě kořenového systému i substrát držící vlhkost a živiny. Pokud vyplníte prostor mezi většími skalami drobným kamenivem, budete mít jistotu, že déšť nic důležitého nevyplaví.
Nechte ji odpočinout
Sedající půda, klouzající kameny a voda zatékající do spár novou skulpturu rozpohybují, i když se vám může zdát, že drží, jako by byla z jednoho kusu. Proto je vhodné odložit výsadbu za několik týdnů, abyste měli naprosto jasno v tom, co budujete. V tomto mezidobí dokážete odstranit zjištěné nedostatky a dotvarovat skalku k dokonalosti. Tento čas můžete využít také k tomu, abyste našli nejvhodnější místa pro výsadbu rostlin. Pokud na skály nanesete tenkou vrstvu substrátu, voda jej sama uloží na správná místa.
Pro výsadbu s rozumem
Pokud žijete v horském prostředí, rostlinky vhodné pro výsadbu si můžete namnožit z místní flóry. Pozor však na chráněné druhy a oblastí, do kterých není radno zasahovat.
Ideálním časem pro výsadbu je jaro. Skalničky ze specializovaných prodejen či zásilkových služeb pěstované v sadbovačích lze však vysazovat celoročně.
Více než druhová pestrost upoutá na skalce sladění zvolených druhů a jejich četnost. Při výsadbě je třeba připravená místa a otvory doplnit zásobou živin a materiálem, který pomůže v kamenné poušti držet vodu. Směs zeminy s kamínky v poměru 1:1 je dobrou volbou. U kyselomilných skalniček nahraďte zeminu kyselou rašelinou, u těch, co milují vápenaté půdy, použijte vápennou sutinu.
Pro začátečníka je nejlepší sáhnout po nenáročných skalničkách. Jedná se o různé skalnice, chudobky či rozchodníky. Kombinujte je nejen podle barvy květu a času kvetení, ale také podle druhu porostu. Zatímco některé rostou jednotlivě, jiné tvoří trsy či kobercové porosty. Zajímavým zpestřením mohou být na větší skalce i zakrslé druhy jehličnanů.
Musí ladit s okolím
Tak jak působí skalka kýčově v malé rovné obdélníkové předzahrádce, nevynikne ani tam, kde ji obklopuje vyšší souvislý porost. Ideálním okolím je trávník, řídká výsadba jehličnanů či vřesoviště. Čím méně pestrých barev v bezprostředním okolí, tím více vynikne.
Výsadbou starosti nekončí. Jelikož skalky v zahradách jsou přívětivější než větrem šlehané skály, skalničky rostou intenzivněji, a tak je třeba brzdit jejich růst a rozmnožování. Kde-tady se na skalce objeví plevel nebo nedostatek zimní vláhy způsobí, že výsadba nepřežije do jara. I proto pro začátečníky platí pravidlo: méně je někdy více.
